DOLOMITY

28.7. - 4.8.2001

Účastníci zájezdu: Libor

Karel a Šárka Halíkovi

Michal, Káča a David

28.7.2001

Vyrážíme v 11,30 z Řevnic. Do kempu pod Passem Falzaregem přijíždíme v 19,30.Trochu jsme se cestou zapráskli.

29.7.2001

Sella

Ferrata Cesare Piazetta

Převýšení bylo z 2.242 mnm na 2.848mnm.

Výstup 900mm, zajištěná cesta 500m.

Dnes je celkem zataženo. Vyrážíme na Sellu. V 11,30 z parkoviště Passo Pordoi - po asfaltové cestě k válečnému pomníku, údolím Val de Soel vzhůru k velkému suťovému pásu. Začíná zajištěná cesta lanem. Před stěnou jsme byl ve 13,00 hodin. Dost těžké na první den - přes strmá a převislá místa ve stěně, přes exponované lavice. Nejtěžších prvních výškových 150 m. Šárka odlétá od skály a snížila se ke mě dolů o 2-3 metry. Pěkně to s ní zamávalo, má modřiny na loktech, holeních, puchýře na prstech, odřená kolena. Dále se jde po mostě z drátěných lan, velmi těžce a namáhavě se vystoupí na velkou skalní lavici, kde lano končí. K lanovce jsme došli v 17,00 hod. Poslední nám ujela o 20 minut. Scházíme dolů, chytá nás hrozný déšť s bouřkou. Pár pádů po bahně.

Dorazili jsme do kempu a s hrůzou zjišťujeme, že se udělal rybník na střeše stanu. Mokré spacáky, věci,karimatky. Stavíme ještě malou kouli, kde spí Šárka s Davidem.

30.7.2001

Passo Falzarego 2.105 mnm

Averau 2.575 mnm, Nuvolau 2.647 mnm

Od rána naštěstí svítí sluníčko, tak sušíme boty, věci. Bolej nás ruce a nohy - po tom pochoďáku dolů. Když nám trochu vyschnou boty, vyrážíme na kratší cestu (oddychovou). Do Passa Falzarega autem - pak na Averau a Nuvolau po svých. U chaty Rifugio Bai di Dones 1.900 mnm se rozdělujeme. Jdu s Michalem na "procházku" na Nuvolau 2.575mnm. Na konci je úžasný výhled kolem dokola. Ostatní jdou na Averau - malá ferátka 2.647 mnm. Po té stejnou cestou zpět k autu.

31.7.2001

Sorapis, 2-denní přechod

Via ferrata Francesco Berti

Výstup: 800 m, 8 1/2 hod.

11,30 - 13,30

Vyrážíme z Passa Tre Croci 1.809 mnm, kde necháváme auto. Jdeme v vápencovému jezeru (mléčně modré) a chatě Rifugio Vandelli al Sorapis 1.928 mnm

14,00 - 16,30

Vystupujeme úmornou skoro kolmou pouštní, měsíční krajinou. Slunce žhne. Pod skalama potkáváme Italy - říkají, že je to moc těžká cesta na 5-6 hodin. Jdeme dál. Nástup bez jištění. Poprvé se začínáme bát, i když každý po svém. Je to nepříjemný a těžký. Nahoře jdeme úpatím skály - opět nejištěné. Pod sebou 2 km hloubka.Nádherný výhled. Hrozně se bojím, že David sletí ( a já s ním) i o tátu, že se u smýkne hůlka. Nakonec nás čeká ferrata kolmo nahoru a po úpatí hory šikmo k vrcholu. Rozhlédnu se a kousek pod námi na náhorná planině vidím malou ošklivou žlutou boudu.

16,30 - 20,30

Je 20,30 hodin a já výskám radostí. Je to náš hotel! Za 10 minut jsme u bivaku Slataper 2.680 mnm. Bohužel tam jsou už 3 Němci. Převlékneme se, najíme se a jdeme spát. Němci na "palandách", já na prkně uprostřed, ostatní na dekách na zemi. Necháváme otevřené dveře. V noci je dost vedro. Skoro všechno svlékám. Před východem slunce se udělá hrozná zima - oblíkám zase všechno na sebe. Fotím východ slunce v 5,00; 6,00; 6,30 hodin.

1.8.2001

V 8,00 hodin vyrážíme po snídani dál. Nemáme moc vody. Zdroj je daleko. Klesáme k Bivaku E-Comici 2.021 mnm. Hrozný pochoďák. Dopíjíme vodu, jíme tyčinky. Dál cestu nepokračujeme a vydáváme se dolů. Něco tak hroznýho jsme nečekali. 800 m stálého klesání do údolí k řece. Jsme dole - řeka je vyschlá. Poslední 2 loky vody a 8 km před náma k autu.

Po 1-2 km jsme u potoka. Koupeme se, pijem o sto šest. Michal se vydává sám pro auto. Jdeme mu naproti po silnici. Všichni odpadávají za příkop do trávy. Já jdu na určené místo. Naběhala jsem asi 3,5 km do kopce 12% stoupání. Běhám sem a tam, protože si nejsem jistá, jestli je to to správné místo. V 18,00 je Michal tady. Jedeme zpět do kempu. Těšíme se na pití, jídlo a spaní.

2.8.2001

Nikam se nám nechce, bolej nás hrozně nohy, tlapky, všechno.

Vyrážíme na lanovku z Arraby. Jedeme k chatě Rifugio PortaVescovo 2.487 mnm. Odtud výstup k ferratě Via delle Trinece. Přes strmý skalní výšvih, který je zajištěn lanem, se dojde na úzký hřeben. Jde se po hřebeni, na závěr se jde přes závěsný most (ztrácím u něj při filmování pouzdro na kameru Nádherná cesta - těžká, zajištěná. Na konci je vojenské opevnění a chodby z 1. světové války - Bec de Mesdi 2.727 mnm. Zpátky okolo cestou zase k lanovce. V 16,30 jsme v Arrabě. Jdeme na zmrzlinu a jedem do kempu. Po večeři hrajem Petangue.

3.8.2001

Ferrata: Toblinger Knoten 2.617 mnm,

Žebříkový výstup "cesta polního kurátora Hospa"

Vstáváme v 7,00. Jedeme 1 a 1/2 hodiny k Tre Cime. Je trochu zataženo. Parkoviště 2.320mnm. Jdeme po úbočí hor suťoviskem k chatě Rif. Drei Zinnem Hütte. Pak nastupujeme pžasnou Ferratu. Výživná - žebříky občas převislé. Zpátky po Dolomitské vysokohorské cestě (nahoru, dolu 2x).

Je vidět Monte Piano. Zpět k parkovišti.

4.8.2001

Ráno balíme a odjíždíme - směr DOMŮ.

Hodnocení: tento týden byl docela psychicky i fyzicky náročný. Jsme rádi, že jsme to všechno přežili a jedeme domů. I když mě už přestalo skoro všechno bolet, ostatní jsou odrovnaní. (Michal - všechno, táta - záda, Šárka - ruce, prsty).

Bylo to úžasné, David byl skvělý !!!!!