CHORVATSKO

 

14.7. - 21.7.2001        

 

Jachta Dragica

 

Üčastnící zájezdu: Sedláčkovi  Jenda, Lenka, Zuzka, Matěj,

                                 Bartuškovi Káča, David,

                                 Ministr Martin,

                                 Šír Honza

 

13.7.2001

V 19,30 hod jsme vyrazili ze Zlatník (od Šírů) - směr Dolní Dvořiště, přes Rakousko, Slovinsko - di Chorvatska. Nejdřív řídil Martin až do Rakouska, pak už pořád Honza. Leželi jsme s Davidem vedle sebe na zadním sedadle. Dalo se to přežít.

 

14.7.2001

 V 5,00 hod jsme byli v Karlovacu,kde jsme strávili 1 a 1/4 hodiny. Byla tam bouračka - odklonili dopravu a my jeli přes Plitvická jezera do Sukošanu (11,00hod.) - do přístavu Zlatna Luka. Sedláčcise tamzasekli a přijeli o 1 a 1/2 hodiny později (vyjížděli o 2 hodiny dříve místo původně ve čtvrtek ráno).

Ve 13,00 jsme se šli přihlásit na loď a do 16,30 jsme čekali, až jí iklidí. Po nalodění jsme v 17,00 vyrazili na moře.

Skoro vůbec nefoukalo, tak jsme jeli na motor. Jsem indisponovaná - nejsou mi posílat SMS. Sluníčko praží, první červená těla jsou na světě. Paveme na laně za lodí, moře je telé. Ujeli jsme asi 15km, je 21,30 hod a já na to už nevidím. Budeme sptát na palubě,je dost teplo. Mé střevní potíže z minulého týdne stále přetrvávají. Můj kamarád je Endiaron. K ránu jsem si šla lehnout do kajuty za Lenkou. Nějak padla rosa a bylo mi mokro. Honza s Martinem mají lůžka na palubě. Kotvíme v Marině ostrova ŽUT ( marina=přístav).

 

15.7.2001

Vstáváme v 7,30 hod. Koupeme se, snídáme. Ještě pořád mi nejdou psát SMS. Vyplouváme, moc nefouká. Kolem 14,00 konečně začlo foukat. Matěj si strká prsty do krku, aby se vyzvracel. Ležíme na palubě, posloucháme Vangelise a je to paráda. Číst moc nejde, dost to houpe. Z nových plavek mi skáčou prsa, ale jinek je to docela dobrý. Asi se i opálím. Nevařím - moc to houpe. Nikdo mě do podpalubí nedostane.

Trochu přitvrdilo. Zvrací Zuzka, David a já. Metrové vlny, vítr 5,5 mil/hod. Slunce nás dost spálilo. Ujelijsme asi 43 mil za 9 hodin. Kotvíme v zátoce ostrova ŽIRJE. Loď se pořád houpe, bereme si s dětma na noc Nokinal. Ostatní si dávaj Two Colts. Viděli jsme delfíny. Skákali tak 15m od lodi. Ale jen chvíli, snažila jsem se je vyfotit. Asi tam bude jenom moře s vlnama. (A JE!).

 

16.7.2001

V noci nám uplaval dingi (záchranný člun). Ráno pro něj Honza doplaval. Od rána to dost fouká. Vyrážíme v 7,00 hod. Ujeli jsme 9 mil. Během cesty jsme se kromě Jendy a Honzy pozvraceli všichni. Honza se těšil na plavbu, že na lodi zhubne, protože bude pořád zvracet a nebude jíst. Omyl! Ani jednou se nepozvracel a jídlo mu také chutnalo.

V 10,00 hod  jsme dorazili k pevnině (přístav Mirina) pod městem BRODARICA - je kus pod ŠIBENIKEM. Tam jsme se nasnídali, vykoupali v zátoce. Ve 12,00 vyrážíme na moře. Všeobecně dobrá nálada. Sedíme na boku lodi a povzbuzujeme velké vlny, které nám občas ošplouchnou i obličej. Nikdo nezvrací!  Dojeli jsme do města PRIMOŠTEN v cca 15,00 hod. Šli jsme si projít město a pak na večeři. Pálí mě hlava, nárty a stehna. Ostatní (mužská část) jsou rudí jak raci.

 

17.7.2001

V noci byla hrozná bouřka. Trochu nám napršelo do lodi. Kluci spěj v kajutě. Dopoledne jdeme do města, nakupujeme ovoce. Trochu se to protrhává. V 11,00 vyrážme na moře. Dojeli jsmese vykoupat na ostrov ORUD. Kotvíme na VELI DRVENIKU. Krásná zátoka. Nejde mi foťák, druhý nemůžu najít. Konečně mi jdou posílat SMS. Jdeme na břeh to tady okouknout. Posedíme v místní hospůdce, děti hrají místní Petangue.

 

18.7.2001

Velmi brzo ráno šli Honza s Martinem na pevninu - na kopec udělat pár ranních fotek. V 7,00 jsem pekla placky a lívanečky. Našli jsme foťák - teda pan kapitán. Vracíme se zpět - jinou trasou. Chvíli jedeme na motor, pak to fouklo. Atrakce pro děti - vytáhli jsme je nahoru na stěžeň. Nejsou vlny, posloucháme walkmana, děti si hrajou, v kajutě si Lenka čte, kluci pijou pivka a řídí loď. IDYLKA.

Jeli jsme do Mariny KREMIK pro naftu a marmeládu. Spíme naproti v zátoce. Jenda, Martin a Zuzka jedou koupit rybu k večeři.

 

19.7.2001

Děti už mají záchranné vesty, docela hodně to fouká. Potápíme se v zátoce ostrova RAŠIP místního národním parku (je tu binec, přijeli na lodi výběrčí vzdušného). Honza s Martinem opět vyrážejí na vrchol ostrova fotit. Po koupeli křižujeme k ostrovu LAVSA,kde je už hodně lodí - kotvíme na noc.

 

20.7.2001

Ráno jdeme s Honzou a Martinem na obhlídku "pohoří" ostrova. Je vidět na otevřené moře, jsou vlny a celou noc dost foukalo.

Vyrážíme - mezi ostrovama KORNAT a DUGI OTOK je úzká úžlabina,kde je pod náma hloubka 1metr. Zakotvili jsme na jídlo a koupačku v zátoce DUGI OTOKU. Místo koupání nás chytil hrozný déšť, bouřka a mlha. Dnes máme ujet 20 mil. Už prší 2 hodiny. Lenka má dnes 35. narozeniny. Vyrážíme do přístavu ZLATNA LUKA,kde přespíme. Projíždíme úzkým průjezdem pod mostem . Přestává pršet. Ještě jedeme pro naftu a v 18,00 kotvíme na místě, ze kterého jsme před týdnem vyráželi. Na závěr, když jsme tankovali vodu, vypadla mi zátka od lodi do vody. Matěj se pro ní potopil - a nevylovil. Oblékla jsem si plavky a šla do té studené, špinavé vody sama. Na druhý pokus jsem naštěstí zátku vylovila. Šli jsme do sprch smýt špínu a sůl.

 

DOBRO DOŠLI!!!

 

Děkujeme kapitánovi, že ná s v pořádku přivezl zpět. Bylo to moc hezké.

 

21.7.2001

V 10,00 hod předáváme loď. Kluci shánej kliku - stojí 100,- DM. Jedeme na vodopády KRK. Parníkem se jede asi 1/2 hodiny. Okolo vodopádů vede cesta - dřevěné lávky džunglí. Je to hezké. Loučíme se se Sedláčkama, kteří zde zůstávají. V 18,00 odjíždíme směr DOMU.

Zase byla objížďka u Karlovacu. Před Vídní 3 hodiny parkujeme a spíme.

Objížďka i  za Znojmem -  asi 50 km. Domů jsme dorazili v 11,30 hodin.

 

Ztráty: klika ( Honza musel koupit novou), sklenička, Zuzky klobouk z Řecka, Matějovi jsem poslední den rozlomila při tankování nafty rybářský prut, mé sluneční brýle.

 

Nálezy: kšiltovka, ručník

 

Zažili jsme: slunce, bouřku, vytrvalý déšť, velké 3m vlny, bezvětří, loď nakloněnou 35 stupňů, děti s vestama přivázané na úvazcích, hospůdky, delfíny, záseky lanem do krku, ránu pěstí do čela při uvazování plachty  - co víc si přát.

 

Na lodi jsme urazili 200 námořních mil (x 1,8), autem jsme ujeli 2045 km.